Krajinou Jana Cimbury k Hradišťské vyhlídce

Pro možnost čerpání prostředků z participativního rozpočtu města Písku, navrhujeme záměr realizace  cesty krajinou mezi Hradištěm a Putimí (dle obr. č. 2 body 1 - 4).

Obsahem první fáze realizace bude:

1. revitalizace prostoru bývalé skládky na okraji městské části Hradiště (místo skládky je označeno číslem 1 na obr. 1, viz přiložená fotodokumentace)
2. úprava pozemku Města Písku p.č. 682/3 na travnatou cestu s alejí třešní po jedné straně cesty, propojení Hradiště cestou od křížku k silnici na Zátaví (na obr. 2 označení úseku číslem 1, viz přiložená fotodokumentace)

 Prostor bývalé skládky by byl změněn výsadbou ovocných stromů na místo odpočinku, vycházek pro občany. Prostor revitalizované skládky bude mít velmi důležitý edukativní význam v oblasti krajinotvorby a udržitelného hospodaření. Zároveň může být srdcem plánovaného projektu cesty Jana Cimbury spojující Hradiště a Putim polní cestou, putování krajinou.

 V rámci rozpočtu je třeba zajistit tyto práce:

• úprava pozemku na cestu + vysazení aleje třešní
• úklid okolo skládky a terénní úpravy
• nákup ovocných stromků (švestek) na výsadbu sadu
• zajištění materiálu na výsadbu stromků (kompost, kůly, …)
• instalace informační tabule na téma krajinotvorba, vzniklo by tak edukační místo se zprostředkováním informací o významu a vývoji prvků v krajině
• umístění laviček na místě s výhledem do krajiny směrem k Putimi
• stavba pozorovatelny ze dřeva s výhledem do krajiny, neboť řešené místo nabízí překrásný výhled na jih směrem na Putim a údolí řeky Otavy a celkově 360° výhled na Hradiště, Písek a Písecké hory
• Vlastní výsadbu stromů nabízí provést dobrovolně divadelní spolek Šemík.

Záměr přeměnit skládku na odpočinkové místo navazuje na širší kontext částečně již provedených i plánovaných úprav v okolí.

Od roku 2019 probíhá na polní cestě nad silnicí na Zátaví, ve spolupráci divadelního spolku Šemík s odborem ŽP v Písku, výsadba aleje. V první etapě proběhla na podzim loňského roku výsadba 26 stromků (6 hrušní, 20 třešní) po jedné straně cesty (na obr. č. 6 a 8, viz přiložená fotodokumentace). Spolek Šemík převzal zodpovědnost za pořízení stromků, jejich výsadbu a péči o ně, odbor ŽP zařídil povolení na pozemcích města Písek a dohodl se s farmáři, kteří mají pozemky v nájmu. Zároveň odbor ŽP zajistil kompost a kůly ke stromkům.

Na letošní podzim je naplánovaná druhá etapa výsadby aleje po druhé straně cesty, předpokládáme opět 26 třešní, hrušní a jabloní.

Jako možný výhled do budoucna nabízíme vizi obnovy polní cesty, která by spojila Hradiště s Putimí. Cesta může sloužit jako klidná pěší vycházková trasa Hradiště - Putim s užitkem pro pěší, cyklisty i majitele pozemků. Vznikla by tak klidnější varianta frekventované cyklotrasy okolo řeky.

Revitalizace prostoru skládky by měla přínos v následujících oblastech:

Edukační význam – využitelné jak pro veřejnost, tak pro školy:

• informace ekologického rázu – v prostoru švestkového sadu bude umístěna informační tabule o krajinotvorbě; 
• informace kulturně-historického rázu – trasa by mohla nést jméno po Janu Cimburovi, který má pamětní desku na Hradišti, a rádi bychom, aby toto místo bylo součástí naučné stezky na plánované trase (projekt, který bychom rádi realizovali do budoucna);
• příklad fungování komunitní spolupráce – projekt je realizovaný ve spolupráci divadelního spolku Šemík s Odborem životního prostředí Městského úřadu v Písku; zahájili jsme také jednání se starostou obce Putim o případném dokončení trasy v katastrálním území obce Putim.

Krajinotvorba – výsadba nových stromů v podobě aleje, členění krajiny, budování cest v polích…

Prostor pro odpočinek – místo s lavičkou, přirozeným stínem stromů a s malou rozhlednou s krásným výhledem na Putim a údolí Otavy.

Přínos pro ekologii – omezení černých skládek – v současné době se při dolním konci aleje u silnice z Písku na Zátaví (na obr. 2 úsek označený č. 2, viz přiložená fotodokumentace) černé skládky objevují – naposledy řešeny 2 v období Velikonoc t.r. Vytvořením trasy pro pěší by se zvýšilo povědomí o této cestě, zvýšil by se počet návštěvníků trasy a tím i dohled nad čistotou míst okolo trasy.

V současnosti – po vysazení první etapy aleje – již vrostl počet lidí, kteří trasu využívají na procházky, trasa je velmi klidná s krásnými výhledy na krajinu.

Uvažujeme o realizaci následných etap, tj. pokračování ve výsadbě aleje a vybudování trasy pro pěší Hradiště – Putim s dalším osazením informačními tabulemi.

Estetické hledisko – namísto nevzhledné skládky bude sad švestek, kde mohou lidé najít klid, přirozený stín stromů, kochat se výhledy, pojíst ovoce… 

Proč připomenutí Jana Cimbury?

Proč právě Jan Cimbura má být patronem našeho snažení? A kdo jiný než právě on. Kdo jiný by měl zosobňovat vzor sedláka příkladně pečujícího o svou půdu a milujícího krajinu, ve které žil. Kdo jiný by měl zosobňovat morální vzor člověka. Člověka, který byl silný, pilný a hrdý a zároveň pokorný, citlivý a milující vše živé.

Jan Cimbura po cestách mezi Hradištěm a Putimí často chodíval. V Semicích se narodil, na Hradišti u Kovandů sloužil a když se ujal vdovy po zesnulém příteli Piksovi, do Putimi se přiženil.

Již v době, kdy J.Š. Baar psal román Jan Cimbura, měl jeho hlavní hrdina sloužit jako vzor jihočeského sedláka. Vzhledem k tomu, jaký je vztah člověka k půdě dnes a jaké to má dopady na krajinu a naši společnost, je ideál, který Jan Cimbura zosobňuje stále aktuální a měl by být právě v tento čas připomínán.

„Tak v Hradišti zrál a uzrál člověk dobrý, křesťan spravedlivý, zkušený muž a chytrý hospodář – silák tělem i duchem – Jan Cimbura.“ J. Š. Baar – Jan Cimbura, str. 40